Historie zevnějšku člověka - PRAVĚK

Vážení čtenáři, v této řadě článků zabývající se historií oděvů se s Vámi chceme vydat až k počátkům lidských civilizací a letmo se dotknout (podle našich možností) vývoje oděvu v jednotlivých etapách existence člověka na Zemi. V žádném případě to nebudou vědecké články o vývoji člověka - ty najdete jinde. Vědecké prameny se také v některých otázkách dost rozchází, nám zde ale půjde hlavně o vytvoření představy vývoje péče o zevnějšek člověka.

Pravěkem se zjednodušeně označuje, z našeho pohledu velice dlouhé období vývoje člověka, z kterého nemáme žádné písemné prameny. Oděvy se různily nejen podle šikovnosti vývojového typu člověka, ale také podle klimatických podmínek.

Doba kamenná (je to nejdelší úsek vývoje člověka a trvá cca až do 5 000 př. n. l.).

Lovci mamutů (cca 30 000 let př. n. l.)
První oděvy byly především účelné a musely splňovat potřeby lidí.Všichni asi známe obrazy Zdeňka Buriana, ve kterých nádherně zobrazil pravěkou faunu a floru naší Země. Na některých obrazech jsou zachyceni i lovci mamutů. Pan Burian vycházel z tehdejších nálezů a vědeckých pramenů. Dnes jsou k dispozici další materiály, a jak jsme již psali v úvodu k historii, najdete v této naší rubrice nádherné obrazy mistra výtvarníka pana Libora Baláka – Burianova žáka. Jak se dovídáme mj. i na stránkách ANTROPARK - oděvem lidí označovaných jako Lovci mamutů není jen tak omotaná a připevněná zvířecí kůže.

Sungirská rodina před velkým domem (z období zhruba před 25 tisíci lety).Popis obrázku ze stránek Antroparku: Tato práce se věnuje souladnému vyzdobení plášťů (vzory z některých sungirských předmětů), uplatňuje poznatek, že zdobený oděv měli jak muži, tak ženy i děti. Obraz přidává do celkového kulturního vzorce i místní architekturu. Velký dům měl rozměry obdobné jako některé domy severozápadních indiánů a mohl být také domovem pro několik rodin. Obdélníkové nebo čtvercové půdorysy jsou v paleolitu dlouho známy – například zPlateau Parain z Francie a další z amerického mladopaleolitického prostředí.

Jak jsem psala výše, oděvy musely být především účelné a chránit člověka před nepřízní počasí (vždyť v době ledové byla průměrná teplota pod bodem mrazu, takže podmínky byly opravdu drsné). Ke zhotovení oděvů se používaly kožešiny a kůže ulovených zvířat, které se čistily, upravovaly, řezaly kamennými nástroji a poté byly sešívány. Ženy už používaly ostré kostěné jehly a šídla. K sešití využívaly střívka, lýko, nebo tenké pásky kůží. Byly objeveny i jakési „knoflíky“ z kostí, či dřeva. Přesto se používá především šněrování a přivazování řemínky, či lýkem.

Oděvy se velmi podobaly tomu, co nosili Eskymáci, nebo původní obyvatelé Sibiře. Místo kalhot bývala jednoduchá bederní rouška a jednotlivé nohavice. Přes ramena sepnutá kožešina např. kostěným knoflíkem. Přesto už v této době se člověk dívá i na estetickou stránku. V hrobech byly objeveny i nášivky a ozdoby oděvů.

V době asi 10 000 let př. n. l., se už kromě kůží používají rostlinná vlákna a splétáním lýka, čí různých travin se vyrábí rostlinné textilie. Začínají se zhotovovat látky tkaním konopných a lněných vláken (tzv. svislý stav). Lidé využívají i vlnu, vyrábí vlněná vlákna a tkaniny. Oděv se podobá popisu výše. Využívají však i tkaných látek, např. na jednoduché pláště, či spíše přehozy přes ramena. Používají se i doplňky, jako kožešinové čepice apod. Ozdoby jsou kostěné a dřevěné.

Doba bronzová (cca 2 000 – 800 let př. n. l.) a doba železná (cca 700 let př. n. l. až cca po začátek našeho letopočtu)

V těchto dobách se stále více využívají tkané látky. Kůže, či kožešiny se využívají jako doplňky, k ozdobě, či zvýšení odolnosti oděvu. Oděvy se samozřejmě lišily nejen podle doby, ale i podle jednotlivých kmenů, či společenství, ve kterých se lidé soustřeďovaly. Ženy si oblékaly volné živůtky a sukně, při chladnějším počasí používaly opět přehozy z vlny či kožešiny. Nosily dlouhé tuniky, doplněné plášti (např. Keltové). Dále suknice a přepásané haleny se všitými rukávy (např. Germáni), jednoduché haleny u žen doplněné suknicemi (např. Slované). Pláště se objevují s jednoduchým spínáním a s kapucemi. Na spínání se používaly ozdobné bronzové spony. Mužský oděv se až tak příliš nelišil, jen haleny byly většinou kratší a místo suknic používali jednotlivé nohavice připevněné v pase řemínky. Pláště měli většinou delší, než ženské. První kalhoty se objevují u nás až někdy ke konci doby železné u kmenů s jezdeckým způsobem života (byly převzaty od Médů a postupně se rozšiřovaly přes Persii dále až do Evropy). V těchto dobách se stále více objevuje zdobení oděvů výšivkami a našíváním různých ozdobných materiálů. Látky se také začaly barvit. Kostěné a dřevěné šperky a ozdoby se nahrazovaly kovovými ozdobami z bronzu a železa. Tolik stručně k mnohatísíciletému lidskému vývoji, co se týká oděvů pravěku.

Petra K. petra@os-obroda.cz

7. 6. 2012