Roku 1355 císař Karel IV. jeda z Říma po svém korunování, obrátil se do města Pisis (Pisa) a tam původem nějakého Františka Gambakurty byl v nemalém nebezpečenství i s císařovnou Annou, manželkou svou. Nebo pisánští, chtíce ho o hrdlo připraviti, zapálili toho dne v noci rathouz svůj, kdež mu hospodu ukázali, takže císař i císařová sotva jednak nazí z toho ohně vyběhli.
Potom na druhý den zbouřili proti němu lid obecný a zrotivše se, chtěli ho i s dvořany zamordovati. Ale páni čeští a moravští, dvořané císařovi, statečně bráníce pána svého i sebe, s pomocí Boží nad Vlachy zvítězili a mnoho jich pobivše, původy té zrady živé zjímali, kterýchž nazejtří císař sedm tu na rynku pisánském postínati rozkázal.
A hnuv se odtud, jel do města Sancta Petra řečeného a tam statečné dvořany své, kteříž života jeho obhájili, na rytířstvo pasoval i bohatě daroval, zejména tyto: Jindřicha z Hradce, Jindřicha Čeňka z Lipého, kteříž drahně nepřátel zbivše, skrze ně první k císaři proskočili, Beneše z Kolovrat, Jiříka z Sulevic, Buška z Hodkova, Jaroše z Svojkova, Maršíka z Habřinky, Zdeňka z Lomnice, Smila z Doubravice, Beneše Lomnického z Náměště, Žibřida Březovského z Jiviny, Buška Stražkovského z Vickova, Viléma Váneckého z Jemníčka, Jana Valeckého z Valče.
Máte-li zájem odkazovat na naše stránky, použijte prosím tento obrázek.
Všichni bychom chtěli být spokojení a šťastní. Někdo hledá štěstí v penězích, jiný v partnerství, další zase v osobním úspěchu či kariéře a někdo v pomoci potřebným. Ale co když vždy nemáme možnost se takto realizovat, nebo co když přes to, že toto všechno dokážeme, šťastní nejsme? Co tedy činit, abychom byli alespoň trochu spokojení? Je možné, aby spokojenosti v každodenním životě dosáhl každý člověk?
Zkusme zařadit do našeho života něco, co by nám třeba mohlo pomoci při cestě hledání vnitřního pokoje a vyrovnanosti. Nazvěme to něco Pravidla pro zlepšení způsobilosti a spokojenosti každého.

Pravidla pro zlepšení způsobilosti a spokojenosti každého:
Nejdůležitějším požadavkem pro kvalitní a spokojenou práci člověka je – být osobností.
Osobnost se za všech okolností projevuje vlastní poctivou prací, jednotou myšlenek, slov a činů.
Osobnost se může vyvinout jen správným prožitím zákonů života a jejich uvedením v život vlastní.
Osobnost má schopnosti a dovednosti (tedy může), chce z vlastního rozhodnutí (to co dělá také považuje za vlastní) a je jí umožněno (dovoleno) konat.
Je nutností rozlišovat, že osobnost ženy a osobnost muže je založena na odlišných principech a podle toho se i řídit.
Základní pravidla
Vždy měj na zřeteli, že nad tebou je vyšší spravedlnost nikoli jen lidská.
V jakých poměrech jsi právě nyní, jsi tam správně a jedině odtud se můžeš vyvinout v osobnost – to je spravedlnost.
Máš-li pocit, že druzí mají více a nemusí se tolik namáhat, podvádíš se.
Sám nejsi téměř nic, ale jako osobnost v sehraném týmu lidí a sil přírody můžeš postavit chrám v rajské zahradě.
Snaž se obklopit tvůrčími a spravedlivými myšlenkami, a to i v nepříznivém prostředí, a řeš věci silou dobrého chtění a poctivé práce.
Musíš-li bojovat, zvol čestný boj, který z pohledu vyšší spravedlnosti nezpůsobí škodu. Rozvrhni vždy správně své síly a to i v míru.
Přistupuj jen na „hru“ (vlastní nebo cizí přání či úkol), kterou chceš „hrát“ nebo nemáš pochybnost o jejím výsledku. Měj stále na srdci vysoký cíl – být osobností.
Chceš-li posuzovat svého bližního (tedy i spolupracovníka) zvaž, zda jsou tvé úmysly čestné, tvůrčí a máš-li ve svém nitru mír. Mluv jen potřebné a stejné vyžaduj u druhých.
Čestný člověk se nikdy netlačí do popředí, ale neustále poctivě pracuje. Váží si také poctivé práce druhých.
Rozvíjej živý smysl pro krásu, vzdělávej se a nenechávej se manipulovat povrchností.
Zpracováno podle „Pravidel pro zlepšení způsobilosti a spokojenosti každého“ od L. Drgáče.