Kalendárium

Květen

Poslové od Libuše vyslání k Přemyslovi

13. 5. 722

Roku 722 poslové od Libuše a vší obce české vyslaní, toho dne k Přemyslovi Oráči stadickému přijeli a vsadivše ho na knížetcí kůň, kterýž mu Libuše poslala, na Libin aneb na Vyšehrad přivedli, kdežto od Libuše za manžela a od Čechův za kníže vesele a šťastně přijat.

Narození Marie Terezie

13. 5. 1717

Roku 1717 se narodila ve Vídni Marie Terezie, císařovna římskoněmecká, královna uherská a česká, nejstarší dcera Karla VI. a Alžběty Kristiny Brunšvické.

Dle Pragmatické sankce byla dědičkou trůnu v zemích rakouských, r. 1736 zasnoubena Františku Štěpánovi Lotrinskému, od r. 1745 císaři římskému. Na dědičné trůny nastoupila po náhlé smrti otcově r. 1740.

Čtyřicetileté období jejího panování bylo vyplněno mnoha válečnými spory, při nichž zejména byl dotčen stát český. Již ve druhém roce vlády vtrhl do Rakous a Čech bavorský kurfíršt Karel Albert, později se přiostřil konflikt se vzrůstajícím královstvím Pruským, jehož vládce Fridrich II. Veliký vystoupil brzy s nároky na některá knížectví slezská, která pak byla po mnoha bojích Prusku postoupena.

Také Španělsko, Neapolsko a jiné dosavadní državy habsburské porušovaly klid kralování Marie Terezie, panovnice, jíž nelze upříti ani dobré vůle ani schopnosti vladařské.

Položila základ k soustátí, z něhož pak vzniklo císařství rakouské, reformovala státní zřízení, soudnictví i školství.

Po smrtí svého chotě Františka Lotrinského (1765), s nímž žila ve velmi šťastném manželství, požehnaném 16 dítkami, jmenovala spoluvládcem nejstaršího syna svého Josefa II., jenž dosáhl volbou i titulu císařského.

Josef II. pokračoval v cestě nastoupené svojí matkou a dovršil její dílo, lišil se však od ní odporem k četným ústavům církevním, jichž byla královna Marie Terezie velkou příznivkyní, jsouc ženou velmi zbožnou.

Jako královna česká, korunovaná korunou svatováclavskou poškodila sice dosavadní strukturu a samostatnost státu sloučením nejvyšších úřadů českých a rakouských, naproti tomu však hájila statečně územní jeho integrity.

Řád Marie Terezie s nápisem FORTITUDINI tj. „Za statečnost“, byl založen na památku bojů v Čechách a pražský hrad v dnešní své podobě je dílem jejího období.

U českého lidu byla královna Marie Terezie dosti oblíbena a i v národních písních se setkáváme se vzpomínkou na ni. Zemřela ve Vídni dne 29. listopadu 1780, ve výroční den smrti Karla IV.

Narození Pavla Josefa Šafaříka

13. 5. 1795

Roku 1795 se narodil v Kobeliarovu v župě gemerské na Slovensku český spisovatel-buditel Pavel Josef Šafařík, zakladatel slovanské archeologie.

Syn evangelického faráře již za studií přilnul k romantickým proudům mladoněmeckého hnutí v Jeně a přátelství s mladými vlastenci českými jej přivedlo k národní práci umělecké i vědecké. Jeho prvotinou je kniha klasicisujících básní „Tatranská Múza s lýrou slovanskou“ (1814), později vydal spolu s Palackým spisek na obranu časomíry „Počátkové českého básnictví“ (1818).

Z Pešti se dostal Šafařík jako profesor do Nového Sadu v Srbsku, kde se sblížil s národem jihoslovanským, který pak měl mohutný vliv na jeho duchovní vývoj.

Největším jeho dílem jsou „Slovanské starožitnosti“, vyšlé po dlouholetých přípravách r. 1838, v nichž archeologie a praehistorie slovanská je ponejprv zpracována přesvědčivě a kriticky. Herder značně se zde uplatnil a dílo bylo povzbuzením všech příštích pracovníků, netoliko Českých ale vůbec slovanských a došlo velikého ocenění i ve světě německém.

Šafaříkův „Slovanský národopis“ (po prvé 1842) byl prvním přehledem všech národů slovanských a znamenitým výkladem vzájemné jejich blízkosti. Z gramatických prací Šafaříkových, věnovaných všem nářečím slovanským, jmenujeme alespoň první soustavnou gramatiku staročeštiny „Počátkové staročeské mluvnice“ (1845). V létech dvacátých pracoval spolu s Kollárem na sbírce lidových písní slovenských, později marně se ucházel o profesuru slavistiky ve Vratislavi a odmítl theologickou profesuru v Bratislavě.

V létech 1838 - 1842 redigoval ČČM. Potom po několika trpkých létech, kdy žil téměř výhradně z podpory sebrané Fr. Palackým, dosáhl profesury slovanské filologie na pražské universitě, avšak již po roce, oslaben nemocí, musil se učitelství vzdáti a protrpěv ještě celé desetiletí za neustálého stupňování choroby, zemřel posléze v Praze dne 26. června 1861 a pohřben byl na Olšanech.

Vedle Jana Kollára je Šafařík jistě největším českým spisovatelem narozeným na Slovensku; romantický ráz jeho bytosti imponuje dodnes téměř náboženským charakterem osobnosti čisté, nesobecké, ideální a obětavé.

J. Kašpar podnikl první dálkový přelet

13. 5. 1911

Roku 1911 uskutečnil pardubický rodák, inženýr, průkopník české aviatiky Jan Kašpar s letadlem domácí výroby první dálkový přelet v Čechách průměrnou rychlostí 80 km/h z Pardubic do Prahy (Velká Chuchle).

Vzdálenost letu byla 121 km a překonal ji za 92 minut ve výšce asi 800 m. Letoun, kterým tento let uskutečnil, daroval Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, kde (dnes Národní technické muzeum v Praze) je vystaveno dodnes.

V roce 1911 založil v Pardubicích pilotní školu.