Roku 1628 nařídil Ferdinand II. těm, kdož dosud víry římské nepřijali, aby do šesti dnů opustili země jeho dědičné.
Máte-li zájem odkazovat na naše stránky, použijte prosím tento obrázek.
Datum listiny rytíře Jana z Milheima, jíž založena byla kaple Betlémská, určená výhradně ke kázání Slova Božího jazykem českým, a zároveň s ní nadání pro kněze ve výši 9 kop bez deseti grošů. Posvěcena byla na jméno svatých Mláďátek betlémských, z nichž jedno jako ostatek vloženo do oltáře.
Nejslavnějším kazatelem betlémským byl Mistr Jan Hus, od jehož času až do Bílé Hory patřila tato svatyně, úzce spjatá s universitou, straně pod obojí. Potom vydána jesuitům, kteří ji měli až do zrušení josefínského.
Byla to mohutná stavba gotická, nazývaná kaplí nikoli pro skrovný rozměr, ale proto, že u ní nebylo fary. Uvnitř bylo devět oltářů, na zvonici zvon 8 centýřů ztíží.
Roku 1785 zamčena byla kaple Betlémská, v níž poslední služby konal zdarma exjesuita Jan Hirnšal, potom dne 22. června 1786 rozkazem vládního kommisaře prof. Hergeta dokonce zbořena. Z jejího zařízení se zachovaly jen náhrobní kameny humanistů Matouše Kollina z Chotěřiny z r. 1556 a Adama Zalužanského ze Zalužan z r. 1613, které pak přeneseny do Národního Musea.
V domě č. 351./I. na Betlémském náměstí je zbytek bývalé kolleje Nazaretské s portálem obydlí někdy Husova, v domě č. 255./I. ve dvoře dodnes zřetelný obrys gotického okna slavné této svatyně.
Roku 1934 Tomáš Garrigue Masaryk byl počtvrté zvolen československým prezidentem.