Rubriky

Stalo se dnes…
21. 5. 1915
Zatčení Karla Kramáře a Josefa Scheinera

Roku 1915 zatčeni byli čeští politikové Karel Kramář a Josef Scheiner.

Více zajímavých událostí v Kalendáriu

Doporučené stránky:

Cesta ženy

Odkaz na nás:

Odkaz na nás

Máte-li zájem odkazovat na naše stránky, použijte prosím tento obrázek.


Kalendárium

Květen

St
1
Boleslav I. porazil Uhry
Sněm duchovní v Lyonu
Císař Albrecht I. zamordován
Úmrtí Antonína Dvořáka
Začátek vysílání Svobodné Evropy
Čt
2
Interdikt nad Prahou
3
Matyáš vyhlášen za krále českého
So
4
Generál Torstenson oblehl Brno
Úmrtí poslední královny české Marie Anny
Úmrtí Josefa Herolda
Zahynul Milan Rastislav Štefánik
Úmrtí Josefa Grubera
Ne
5
Úmrtí Edvarda Grégra
Pražské povstání
Po
6
Král Jiří tajně přísahal biskupům
Narození Eduarda Vojana
Osvobození Plzně
Znárodnění rekreačních zařízení
Út
7
Korunovace Jiřího z Poděbrad
St
8
Bitva Táborů a Sirotků s Pražany
Konec druhé světové války
Čt
9
Spory o rektora univerzity pražského
Kapitulace Německa
Sověti v Praze
Zemřel Bohumil Laušman
10
Přemysl oráč vyhlášen za kníže české
So
11
Sněm stavu duchovního i světského strany pod obojí
Ne
12
Korunována Marie Terezie
Narození Josefa Mánese
Úmrtí Bedřicha Smetany
Generál Sergej Vojcechovský zatčen komandem NKVD
Po
13
Poslové od Libuše vyslání k Přemyslovi
Narození Marie Terezie
Narození Pavla Josefa Šafaříka
J. Kašpar podnikl první dálkový přelet
Út
14
Narození Karla IV.
Narozen Vilém Mrštík
Varšavská smlouva
St
15
Konec Kostnického sněmu
Setkání krále Jiřího s Kazimírem III.
Narození Eugena Čiháka
Úmrtí Viktora Dyka
Čt
16
Narození Václava Budovce z Budova
Položen základní kámen k Národnímu divadlu
17
Příjezd litevského knížete Korybuta
Bitva u Chotusic
So
18
Posvěcen kostel sv. Václava v Boleslavi
Dojednán program náboženský na sněm v Chebu
Zahájeno pravidelné vysílání Československého rozhlasu
Ne
19
Císař Karel IV. napaden v Pise
Úmrtí Josefa Friče
Narození Nicholase Wintona
Po
20
Veliký sníh v Čechách
Vypovězena válka prusko-rakouská
Narození Jana Kašpara
Út
21
Zatčení Karla Kramáře a Josefa Scheinera
Československo vyhlásilo částečnou mobilizaci
St
22
Křezomysl pátým knížetem českým
Obležení hradu Karlštejna Korybutem
Albrecht z Valdštýna uzavřel mír s Dány
Úmrtí Jiřího Mahena
Popraven K. H. Frank
Čt
23
Jeroným Pražský po útěku přiveden zpět do Kostnice
Králem českým korunován Matyáš
Druhá pražská defenestrace
24
Založení kaple Betlémské
Uzavřena kaple Betlémská
Masaryk počtvrté prezidentem
So
25
Dcera krále Jiřího, Kateřina, zasnoubena králi Matyášovi
Ne
26
Rozsudek nad vůdci povstání českého
Emil Holub podniká první cestu do Afriky
Zemřel František Palacký
Narozen Vítězslav Nezval
Zemřel Karel Kramář
První poválečné volby
Po
27
Slezáci vypálili Poličku
Vladislav českým králem
Atentát na Reinharda Heydricha
Út
28
Kepler objevil první sluneční skvrnu
Narozen Matěj Kopecký
Narozen Edvard Beneš
St
29
Ferdinand II. potvrdil privilegia království českého
Zemřel Jan Otto
Zemřel Josef Suk
Čt
30
Soběslav s Boleslavem uzavřeli mír
Mistr Jeroným Pražský odsouzen na smrt
V Litoměřicích 24 mužů přijalo smrt mučednickou za Pravdu
Bitva u Lipan
Uzavřen mír mezi saskými a císařskými
Poprvé uvedena opera Prodaná nevěsta
31
Zemřel Vladislav Jagello
Zrušeno nevolnictví
Zahájen proces s Miladou Horákovou

Slezáci vypálili Poličku

27. 5. 1421

Roku 1421, v outerý po Božím Těle, Slezáci vpadše do Čech, vypálili město Poličku a všecky obyvatele zmordovali, mnohým jazyky vyřezovali. Po dvou nedělích vypálili Úpici a obyvatelům též učinili. Téhož dne datum listu císaře Zigmunda k sněmu čáslavskému.

Vladislav českým králem

27. 5. 1471

Roku 1471, v pondělí v hodinu 11 dopolední, ve veliké síni dvoru Vlaského na Horách Kutnách, zvolen jest od sněmu českého jednohlasně za českého krále Vladislav, prvorozený krále Kazimírův syn. Volba i přijetí stalo se na základě slibu o zachování kompaktát a docíleno tím nového spojení koruny české s polskou.

Matyáš, král uherský neustal v uplatňování nárokův svých ani tehdy, když se za Vladislava postavil císař Fridrich III., dobyl si však nejenom vedlejších zemí koruny české, jež měly býti vráceny za výplatu, ale vytlačil samého císaře i z Rakous a sídlil potom ve Vídni až do svého skonu léta 1490. Výplaty nebylo Čechům potřebí, neboť Uhři zvolili si pak za krále Vladislava, takže trojice korun byla opět sloučena personální unií jako za posledních let přemyslovských.

Mohutnost a síla tohoto soustátí byla značně snížena slabostí osoby panovníkovy. Vladislav nazýván byl „král Dobře“, podle časté své odpovědi, jíž řešil většinu záležitosti. Doba jeho vlády byla příznivou pro vývoj státu stavovského, v němž koruna, pojem nadosobní a neosobní, byla nadřaděna králi, velmožům pak popřán znamenitý díl moci ve správě státní.

Atentát na Reinharda Heydricha

27. 5. 1942

V 10.32 nebo 10.35 hodin ráno byl v Praze Libni na křižovatce tehdejší Kirchmayerovy třídy (dnešní Zenklova ulice - cesta z Kobylis přes Starou Libeň) s ulicí V Holešovičkách v ostré zatáčce ve svahu spáchán dvojicí československých výsadkářů Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem atentát na zastupujícího říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava, Obergruppenführera SS a šéfa Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) Reinharda Heydricha.

Oba atentátníci byli na celou akci speciálně vycvičení ve Velké Británii a tato operace nesla krycí název Anthropoid.

Celé akci pravděpodobně asistoval ještě třetí z parašutistů - Josef Valčík, člen výsadku Silver A vysazeného na území protektorátu společně se skupinou Anthropoid, a to kvůli nepřehlednosti zatáčky, kde Kubiš s Gabčíkem provedli atentát. Pro úspěšné provedení potřebovali dalšího člověka, který by jim dal znamení, že se Reinhard Heydrich blíží.

Když se automobil - kabrioletu značky Mercedes - s Heydrichem objevil v zatáčce odhodil Gabčík svůj kabát, pod kterým měl schovaný samopal Sten a následně se pokusil střílet na vůz. Jeho samopal však selhal (jsou spekulace i o tom, že Gabčík nevystřelil schválně, aby neohrozil civilisty na druhé straně vozovky). Překvapený řidič automobilu zastavil, čehož využilo druhý z atentátníků Kubiš a hodil na auto granát. Ten explodoval poblíž automobilu a jeho detonace byla tak silná, že se vysypala okna projíždějící tramvaje i okna některých blízkých domů. Střepiny z výbuchu zasáhly Kubiše do obličeje a do prsou. Heydrich měl vlivem exploze zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostaly do sleziny. Všichni parašitisté, byť pronásledováni, z místa činu unikli.

Reinhard Heydrich byl převezen do nemocnice na Bulovce, kde svým zraněním dne 4. června ve 4.30 podlehl.

27. května ve večerních hodinách byl Státním tajemníkem K. H. Frankem vyhlášen výjimečný stav nad celým územím protektorátu.