Roku 1621 císař Ferdinand II., potvrdil ve Vídni rozsudek nad vůdci povstání českého, po ukončených poradách dne 25. máje předložený.
Císař se při potvrzení rozsudku celkem řídil dobrozdáním komise a podepsal rozsudek nad 45 osobami. Za zásadu přijato, aby ke každému odsouzenému před smrtí připuštěn byl duchovní jeho konfesse (to nedodrženo pak při Bratřích) a upuštěno od zmrzačování a čtvrcení za živa.
Máte-li zájem odkazovat na naše stránky, použijte prosím tento obrázek.
Roku 1137, na den Sv. Ducha Soběslav, kníže české a Boleslav, kníže polské, sjeli se spolu na hradě kladském, na pomezí království českého a tak smlouvu a pokoj mezi sebou utvrdivše, zase domů se navrátili.
Roku 1416 přestupného, v sobotu po Božím Vstoupení (kteréhož se toho roku trefilo 28. dne máje), Mistr Jeroným Pražský od sboru konstanského (sessione 21) na smrt odsouzen a na tom místě, kdež před rokem (bez měsíce a 6 dnů) M. Jan z Husince, praeceptor jeho, upálen.
Mladší druh Husův, narozený v Praze z rodičů prý vládyckých, dosáhl na pražském učení obou gradů a přinesl po roce 1400 do Prahy z Anglie základní díla Wycleffova. Putoval po Evropě, v Heidelbergu i v Paříži hlásal a disputoval o učení Wycleffově a byl hlavním Husovým spolubojovníkem v zápasech o pravověří i ve sporech odpustkových.
V době Husovy cesty do Kostnice byl Jeroným na Litvě, kde se velmi úzce sblížil s pravoslavím, jehož statečně zastával i později v Kostnici. Po návratu do Prahy, kde spolupůsobil snad při pozdvižení kalicha Páně, následoval druha do Kostnice, a tam přímo vyzýval k disputaci. Zajat jako Hus a déle jednoho roku vězněn v žaláři nad pomyšlení krutém, který zviklal na chvíli jeho pevnost a přiměl Jeronýma k dočasnému odvolání.
Příklad mučednictví Husova vzmužil však jeho ducha, jenž statečně se znovu přiznal k učení Husovu a vstoupil na mučednickou hranici s mariánskou písní na rtech.
Humanista Poggio Bracciolini slavil smrt Jeronýmovu, která odhodlaností převýšila zmužilost Sokratovu. Význam Jeronýmův není menší Husova. Jeroným nebyl knězem ani spisovatelem, avšak rytířem Božím v pravém slova smyslu, neohroženým bojovníkem nově objevených starých pravd. On snad přivedl Husa k poznání učení o Církvi obecné ve významu Augustinově a možná právě on přivezl z východu do Čech princip přijímání pod obojí jako spasitelné nutnosti.
Stojí po boku Mistra Jana jako spolumučedník a svátek obou společně slaven býval při 6. červenci; k pašiím Husovým přistoupily pašie Jeronýmovy, sepsané podle relace Mladoňovicovy i slavného listu Poggiova.
Roku 1418 v Litoměřicích 24 mužův (jiní kladou 17) věrných, přijali korunu mučedlnickou, kteřížto, když za dlouhý čas u věži v nečistotě a smradu držáni byli pro pravdu Kristovu a Krev jeho velebnou, z rozkazu císaře Zigmunda v Labi ztopeni jsou.
Roku 1434, v neděli po Božím Těle, Pražané s Plzeňskými, s Hynkem Ptáčkem z Pirgštejna, Oldřichem z Rožmberka, Meinhartem z Hradce, Alšem z Šternberka, Alšem z Vřešťova, jinak z Ryžmberka a některými jinými pány českými, na hlavu porazili Tábory a Sirotky u Lipan mezi Českým Brodem a Kouřimem.
Padli v té bitvě Prokop Holý a Prokop Menší, jinak Prokůpek, hejtmanové vojska táborského a sirotčího, a jiných více nežli půldruhého tisíce zmordováno. Jiní s Čapkem, hejtmanem jízdných na Kolín utekli.
Roku 1631, v středu po Letnicích dávno žádaný pokoj po mnohém rokování na hradě pražském uzavřen byl mezi saskými a císařskými.
Mírem tímto vydána Horní i Dolní Lužice kurfirštovi saskému a sjednán mír mezi Habsburky a protestanty v Říši.
Roku 1866 poprvé byla provedena Smetanova opera Prodaná nevěsta, jejíž úspěch byl největším triumfem života Mistrova.
Národní ráz této zpěvohry, komponované na text Karla Sabiny, učinil z Prodané nevěsty nejoblíbenější českou operu vůbec a vrcholný výraz osobitosti naší hudby.