Roku 1618 ve středu po neděli Rogationum, svrženi byli s oken české kanceláře na hradě pražském královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Martinic, spolu s písařem svým Filipem Fabriciem.
Mimo nich byli v kanceláři přítomni Adam z Šternberka, nejvyšší purkrabí a Děpolt Matouš z Lobkovic, velkopřevor johanitský, jichž obou ušetřeno, a útok obrácen výhradně proti hlavním původcům královského odporu proti majestátu. Již na cestě k hradu zasvětil Thurn některé pány české do plánu, načež Pavel z Říčan jako mluvčí stavů zahájil jednání stížností na pobouřeni v obcech pražských a přečetl spis, jenž byl odpovědí na poslední list císařský. Na místodržících žádána okamžitá odpověď, proti čemu místodržící jen slabě se ozývali. Šlo o obecný útisk strany pod obojí, ale i o osobní stížnosti na křivdy, páchané Slavatou a Martinkem proti stavům. Posléze oba místodržící označeni jako rušitelé majestátu, nepřátelé náboženství, pokoje a obecného dobrého; Šternberk i Lobkovic odvedeni do bezpečí a ortel proveden Oldřichem ze Vchynic, Janem Albrechtem Smiřickým, Janem Litvínem z Říčan a Pavlem Kaplířem ze Sulevic za řízení Thurnova.
První shozen Martinic, po něm zoufale se bránící Slavata, posléze pak pro své odpadlictví od kalicha nenáviděný písař Fabricius. Pád s druhého poschodí nebyl smrtelný, všichni tři dopadli na měkké smetisko a zachránili se v přilehlých šlechtických palácích. Záchrana jejich přičítána později přispění Panny Marie a Fabricius na památku svého pádu po vítězstvím bělohorském obdařen predikátem „von Hohenfalk“.
Druhá defenestrace pražská (nazývaná tak, protože za první počítáno svržení konšelské r. 1419 byla počátkem českého povstání a datem vzniku třicetileté války, proto zůstává významnou událostí dějin netoliko českých, ale i světových. Již při defenestraci, jako později v celé válce třicetileté, stály proti sobě dva světy, rozdělené podle náboženství. Myšlenka národní stála při tom stranou, neboť víme, že mezi českými stavy vzepřevšími se proti Habsburkům a jesuitům byli Němci, a že defenestranti hovořili mezi sebou německy.
Máte-li zájem odkazovat na naše stránky, použijte prosím tento obrázek.
Roku 1907 zemřel v Praze a pochován na hřbitově hradišťském u Lštění český politik Edvard Grégr.
Roku 1945 začalo pražské povstání proti fašistickým okupantům.
Ve 12:32 začal boj českých policistů o budovu rozhlasu na Vinohradech. Volání rozhlasu o pomoc vytvářelo z mnoha dosud izolovaných potůčků protiokupačních akcí rázem mohutnou povstaleckou řeku.
Protinacistické povstání vypuklo plnou silou.